
Cestovatelské večery nejen na jasankách
Cestovatelské večery, besedy o životě, přírodě a skutečných příbězích.
Nechceme dětem vyprávět, jaké je dobrodružství. Chceme jim ukázat, že ho mohou samy zažít.
Není to hraný film s profesionálními herci. Je to skutečné dobrodružství, ve kterém děti samy vaří, staví tábor, plují na kánoi, pozorují divokou přírodu a krok za krokem prožívají vlastní pohádkový příběh. Chceme dětem ukázat, že opravdové dobrodružství nemusí být jen ve filmu nebo počítačové hře. Může začít venku, s batohem na zádech a trochou odvahy.
Celkem 6 týdnů v absolutní divočině ruského Altaje. Cestou, kudy chodí pouze medvědi a kde na nás čekají neplánované zážitky, které úplně nechcete!
BOLÍVIE O 18LET POZDĚJI
Do Bolívie jsme jeli hledat neznámá místa, ale i ta která jsme si pamatovali. Odjížděli jsme s pocitem, že tím nejcennějším, co jsme si přivezli, nejsou nové fotografie, ale staré příběhy, které jsme mohli po letech znovu prožít společně s lidmi, kteří se stali součástí našeho života.
Budeme si vyprávět o Kordillerách, Grand Chako, Amazonské džungli, stolových horách sopkách, zvířatech, ale také o lidech a nezapomenutelných setkáních s nimi
Nechtěli jsme vytvořit další sportovní výkon ani překonávat rekordy. Chtěli jsme se co nejvíce přiblížit podmínkám, ve kterých před více než sto lety cestovali norští polárníci. Vyrobili jsme repliku Nansenových saní, oblékli dobové oblečení, obuli tradiční dřevěné lyže a vydali se vstříc zimní přírodě s pokorou i respektem.
Když se řekne Balkán, většině lidí se vybaví moře, letní dovolená nebo neklidná historie. My jsme se tam vydali uprostřed zimy – s dřevěnými lyžemi se stanem na střeše auta a touhou objevit hory, kam se za sněhem téměř nikdo nevydává.
Jen málokde na světě se dá zažít něco tak výjimečného jako na severu Norska. Zasněžené štíty se zde zvedají přímo z mořských fjordů a každá stopa ve sněhu vede krajinou, která připomíná spíš pohádku než skutečnost.
Vydejte se s námi za polární kruh – do kraje Lyngenských Alp, polární záře a nekonečných zimních dnů. Nebude to ale jen vyprávění o lyžování. Bude to příběh o splněném snu, který začal dávno před první stopou ve sněhu.
Ne všechny cesty musí být nejrychlejší. Někdy jsou ty nejpomalejší právě těmi nejkrásnějšími.
Jak nejlépe poznat sever Skandinávie? My jsme zvolili způsob, který dnes už moc lidí nevolí. Vyrazili jsme na obyčejných starých kolech s torpédem v zadním náboji. Tam, kde vedly silnice podél moře, jsme šlapali do pedálů. Když se před námi zvedly hory, kola jsme odložili a pokračovali dál pěšky s batohem na zádech.
